knižní tituly
Začti se do knih našich akademiček a akademiků.
Přehled knižních publikací
Etnologie pláže
Petr Lozoviuk, Martina Vítová. 2022.
Pláž představuje velmi produktivní prostředí pro reflexi řady společenských procesů a fenoménů. Z hlediska účelového zacílení není jen místem pro rekreaci, oddych či sport. Ve své komplexnosti se jedná o osobitý sociální prostor, pro nějž je příznačné odlišné vnímání a prožívání tělesnosti a přítomnost zvláštních implicitně vnímaných pravidel chování. Je též prostředím, v němž lze kumulovat sociální kapitál a prestiž, místem obživných aktivit, osobité formy komunikace, ale také specifických konfliktů. Je i prostředím, pro které je charakteristická vysoká míra komunikace, jíž však nedominuje přímá diskurzivita, i když i ona – tedy to, o čem se zde hovoří, s kým a za jakých situací – má svůj badatelský půvab. Zdá se, že mnohem signifikantnější je pro toto prostředí komunikace neverbální, jejímž prominentním médiem se stává lidské tělo. Pláž lze považovat za environmentální, ale zároveň i specifický sociální prostor, v němž dochází k míšení dvou základních principů charakterizujících lidské chování. Aspekty osobní intimity, které zůstávají obvykle ve skrytu, se zde prolínají s jinak běžně tolerovaným chováním na veřejnosti. S tímto konstatováním je spojen posun ve vnímání zde praktikované kontroly sociálního jednání a pravidel pro jeho utváření: co je jinde nepřípustné, zde bývá tolerováno. Jestliže veřejný prostor představuje pro chování jednotlivce „scénu“ a prostor soukromí jakési její „zákulisí“, pak je možné pláž považovat za prostranství, které kombinuje obě tyto charakteristiky. Autoři předkládané práce argumentují, že rozvíjení těchto a podobných myšlenek se věnuje „etnologie pláže“, originální oborový příspěvek usilující o reflexi tzv. kultury všedního dne.
Oběť pro život: Tradice a spiritualita dnešních Mayů
Jan Kapusta. 2020.
Tato kniha se zabývá náboženstvím dnešních Mayů obývajících Guatemalskou vysočinu. Zkoumá mayskou kosmologii a pojetí božstev, vztah k přírodě a horám, obětní a poutní rituály a jejich existenciálně-fenomenologické ukotvení. Pozornost je věnována i mayskému kulturnímu obrození a s ním spjatému dynamickému a tvůrčímu setkávání a mísení lokální mayské tradice a globálního spirituálního diskursu. Tato kniha prezentuje náboženství jako takové myšlení a praxi, v nichž se podstatnou měrou vyjevují rozhodující témata lidské existence, pramenící ve zkušenosti nepřetržitého procesu utváření vždy nehotových životních forem v tenzi daností světa a možností lidí, kteří tento křehký a vrtkavý svět obývají. Kniha tak nepředstavuje jen první českou odbornou monografii pojednávající o současné mayské religiozitě, ale nabízí i svěží pohled na aktuální situaci nativních, šamanistických a animistických kultur stejně jako na některé teoretické problémy recentní antropologie náboženství.
Labyrintem zločinu a chudoby
Laco Toušek, Václav Walach, Petr Kupka, Kateřina Tvrdá, Alica Brendzová, Ľubomír Lupták, Tereza Dvořáková, Ondřej Plachý, Klára Vanková (kolektiv Brizolit). 2018.
Kniha Labyrintem zločinu a chudoby přináší komplexní pohled na kriminalitu, jejímiž oběťmi se stávají obyvatelé tzv. sociálně vyloučených lokalit. Zaměřuje se tedy na viktimizaci, která je definována jako proces, během něhož vzniká někomu újma v důsledku jednání (či nejednání) jiných osob. Publikace vychází především z viktimizačního šetření provedeného v téměř 300 sociálně vyloučených lokalitách po celé České republice. Dále čerpá z dlouhodobého etnografického výzkumu realizovaného ve dvou vybraných obcích v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Jiné Plzeňsko – obyvatelé plzeňského regionu v etnologické a historické perspektivě
Kateřina Dobrovolná, Petr Janeček, Markéta Lehnerová, Petr Lozoviuk, Nela Štorková, Marta Ulrychová. 2018.
Publikace Jiné Plzeňsko se zaměřuje na vybrané aspekty „jinakosti“, tak jak byla a je, v minulosti i přítomnosti, pojímána v prostředí západočeského regionu. Široce pojatá oblast Plzeňska je přitom chápána jako integrální součást střední Evropy, pro kterou byly různě vnímané podoby kulturních přesahů, diferencí či shod vždy charakteristické a nejednou inspirativní. Vzhledem ke geografické lokalizaci je v knize značná pozornost věnována českým Němcům a českoněmeckým vztahům, a to na příkladu dnes již zaniklého plzeňského německého divadla, stereotypů o ne-češích, urbánních mýtech a jiných tématech.
Kapitoly z kvalitativního výzkumu
Laco Toušek, Lenka Jakoubková Budilová, Gábina Fatková, Ondřej Hejnal, Ľubomír Lupták, Michal Růžička, Jan Šimek. 2015.
Publikaci Kapitoly z kvalitativního výzkumu tvoří soubor sedmi učebních textů od různých autorů a různého zaměření. Tím, co je spojuje, je problematika výzkumu prováděného v komplexní společnosti. Kolektivním cílem autorů je přiblížit na základě vlastní zkušenosti vybrané metodologické aspekty, se kterými se zájemci o sociální a kulturní antropologii mohou setkat při zkoumání moderních společností. Slovo vybrané je třeba zdůraznit, neboť smyslem není podat ucelený a systematický úvod, ale představit některá z témat, která jsou ve vztahu k proměnám terénního výzkumu důležitá, ať už se jedná o otázku reflexivity, nebo způsobů vytváření dat a jejich analýzy. Nutno přiznat, že zvolený název publikace je zavádějící, neboť tradiční dualismus kvalitativní versus kvantitativní výzkum jednotlivé texty překračují. Publikace Kapitoly z kvalitativního výzkumu není, na rozdíl od mnoha ostatních, maskována jako odborná monografie, ale je přiznanou učebnicí, jak svým zpracováním, tak i zacílením.
Katalog kosterního souboru ze hřbitova u kostela sv. Máří Magdaleny v Plzni
Patrik Galeta, Jiří Šneberger, Lukáš Friedl, Anna Pankowská, Kryštof Jurman, Ilona Kubátová. 2015.
Katalog popisuje lidské kosterní pozůstatky ze hřbitova u kostela sv. Máří Magdaleny v Plzni, které jsou datovány do období středověku a novověku. Záchranný archeologický výzkum byl realizován Západočeským muzeem v Plzni v letech 2010 a 2011 pod vedením Mgr. Jiřího Orny a Mgr. Veroniky Dudkové.
Publikace byla realizována v rámci projektu NOTES – Nové technologie ve vědách o (současných i minulých) společnostech (CZ.1.07/2.3.00/20.0135). Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Česko-bulharská manželství v etnologické perspektivě
Klára Strohsová. 2014.
Kniha popisuje a pomocí etnologického přístupu analyzuje dosud neprobádané téma česko-bulharských manželství. Významným zřetelem celého textu jsou vyprávění jednotlivých informátorů, přinášející osobní zkušenosti, konkrétní životní příběhy a aktérské hledisko partnerů, kteří uzavřeli česko-bulharské manželství. V publikaci jsou analyzovány jak migrační vlny mezi danými státy v historicko-politickém kontextu jako hlavní faktory v produkci smíšených manželství, tak životní zkušenosti a problematické aspekty, které smíšená česko-bulharská manželství přinesla nebo můžou přinášet. Publikace však přináší i zobecnění a abstrakce přenositelné na jiná smíšená manželství. Smíšené manželství je v obecném měřítku nutné chápat jako velmi komplexní instituci, jež je pod vlivem několika zřetelů, a to jak pod vlivem rozdílného sociálního a ekonomického zázemí partnerů, tak osobnostních charakteristik partnerů obecně. Stěžejní částí textu je podrobná deskripce česko-bulharských manželství, která byla sezdána v období od konce čtyřicátých do konce osmdesátých let 20. století, v období tzv. socialismu. Od konce čtyřicátých let probíhaly čilé československo-bulharské vztahy pod hlavičkou vzájemné podporované socialistické spolupráce v rámci tzv. východního bloku. Rámec státem organizovaných migračních vln a vzájemných mezistátních dohod dal vzniknout mnoha česko-bulharským manželstvím a vytvořil specifickou a svébytnou skupinu česko-bulharských migrantů.
Karlov mezi industriální a postindustriální společností
Laco Toušek, Petra Lupták Burzová, Michal Růžička a Ilona Dvořáková . 2014.
Monografie založená na dlouhodobém terénním výzkumu se zabývá zaniklou dělnickou kolonií Karlov v Plzni zdemolovanou koncem 80. let 20. století. Cílem je poukázat na význam narativů o minulé zkušenosti pro porozumění současné aktérské konceptualizace (sociálního) prostoru a jeho proměnám ve 20. a 21. století. Autoři se domnívají, že ačkoli materiálně Karlov neexistuje, tak jeho kolektivní reprezentace nabízejí aktérům referenční rámec, skrze který je možné pochopit a kriticky reflektovat současný prostorový i sociální řád. Konkrétní témata, kterým se věnují, jsou prostor, válka, bydlení, každodennost a kolektivní identita.
Karakačanská poezie 21. století: Velička Chătova
Gabriela Fatková. 2013.
Kniha Gabriely Fatkové je komentovanou edicí textů Veličky Chătové. Tato karakačanská básnířka své texty vymýšlí v karakačanském dialektu řečtiny a zapisuje je v bulharské cyrilici. Poté co byla její rodině kolektivizována veškerá stáda, nastoupila Velička Chătova v deseti letech do první třídy a rozhodla se, že bude karakačanských Christo Botevem a Jordanem Jovkovem. Jedná se o jeden z prvních pokusů dát jejich dialektu (“jazyce” v dikci samotných Karakačanů) písemnou podobu a prezentovat jej jako jazyk v němž lze psát poezii. Toto vyjednávání pozic karakačanštiny jako jazyka jde ruku v ruce s rozmachem domácí literární tvorby (většinou prózy) i jiných bulharských Karakačanů. Přes podrobný popis života jedné informantky a jejího jediného literárního díla je možné nahlédnout různé roviny deklarace identity současných bulharských Karakačanů.
Odpad pohledem společenských věd: metodická příručka
Daniel Sosna a Lenka Brunclíková. 2015.
Tato metodická příručka vznikla na základě zkušeností, které autoři získali mezi lety 2012 až 2015 při postupném objevování nových rozměrů tematiky odpadu. Text prezentuje náš přístup ke studiu odpadu, historický vývoj vnímání a nakládání s odpadem, základní metodické postupy a přehled relevantní literatury, která snad bude užitečná pro další zájemce o problematiku odpadu.
Publikace byla realizována v rámci projektu NOTES – Nové technologie ve vědách o (současných i minulých) společnostech (CZ.1.07/2.3.00/20.0135). Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Vizuální antropologie: klíčové studie a texty
Petra Burzová, Tomáš Hirt a Lubomír Lupták. 2015.
Záměrem publikace Vizuální antropologie: Klíčové studie a texty bylo vytvořit příručku pro zájemce z řad studentů (nejen) katedry antropologie Západočeské univerzity v Plzni o jiné než pouze doplňkové využití audiovizuálních technologií v etnografickém výzkumu. Nejedná se o přehledovou učebnici klasického typu, naším cílem je představit studie a texty reprezentující přístupy a východiska výuky a audiovizuálního výzkumu na našem pracovišti. Předkládané studie jsou spíše klíčem k našim pozicím v této oblasti než texty, které by reprezentovaly celé komplexní a značně nesourodé pole vizuální antropologie.
Publikace byla realizována v rámci projektu NOTES – Nové technologie ve vědách o (současných i minulých) společnostech (CZ.1.07/2.3.00/20.0135). Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Tachovská kuchařka receptů, příběhů a vzpomínek
Gabriela Fatková, Andrea Königsmarková, Tereza Šlehoferová. 2018.
Tato publikace je vzpomínkovou kuchařkou, která prezentuje kuchyni přeshraničního regionu Tachovska v proměnách času. Obsahuje jídla a postupy spjaté s původním německým i poválečným dosídleným obyvatelstvem regionu. Dává prostor ke vzpomínkám ještě žijících či již dávno zesnulých pamětníků, kteří skrze vzpomínky na každodenní jídlo a události všedních životů odrážejí plynutí velkých dějin.
Kniha je dvojjazyčná, psaná česky a německy, jednotlivé texty mezi sebou volně přecházejí. Vždy první v pořadí je uveden text (recept, vzpomínka, medailon vzpomínající osoby) v originále, poté následuje překlad do příslušného jazyka. Jádro kuchařky tvoří staré domácí rukopisy s recepty, které po sobě zanechali němečtí obyvatelé Tachovska, orálně předávané recepty, kolující mezi poválečnými dosídlenci na Tachovsku a rukopisné sešity, které si vedou současné generace místních obyvatel. Recepty jídel jsou doprovázeny vzpomínkami, které jejich příprava i konzumace evokují. V těchto různorodých „vzpomínkách z kuchyně“ se odráží události velkých dějin, které jsou zpravidla vyprávěny těmi a z pozice těch, kdo netráví svůj život za plotnou. Čtenář tedy může prostřednictvím této knihy nahlédnou dějiny 20. století z jiného úhlu a třeba si k tomu i něco dobrého uvařit.
Tato publikace je vzpomínkovou kuchařkou, která prezentuje kuchyni přeshraničního regionu Tachovska v proměnách času. Obsahuje jídla a postupy spjaté s původním německým i poválečným dosídleným obyvatelstvem regionu. Dává prostor ke vzpomínkám ještě žijících či již dávno zesnulých pamětníků, kteří skrze vzpomínky na každodenní jídlo a události všedních životů odrážejí plynutí velkých dějin.
Kniha je dvojjazyčná, psaná česky a německy, jednotlivé texty mezi sebou volně přecházejí. Vždy první v pořadí je uveden text (recept, vzpomínka, medailon vzpomínající osoby) v originále, poté následuje překlad do příslušného jazyka. Jádro kuchařky tvoří staré domácí rukopisy s recepty, které po sobě zanechali němečtí obyvatelé Tachovska, orálně předávané recepty, kolující mezi poválečnými dosídlenci na Tachovsku a rukopisné sešity, které si vedou současné generace místních obyvatel. Recepty jídel jsou doprovázeny vzpomínkami, které jejich příprava i konzumace evokují. V těchto různorodých „vzpomínkách z kuchyně“ se odráží události velkých dějin, které jsou zpravidla vyprávěny těmi a z pozice těch, kdo netráví svůj život za plotnou. Čtenář tedy může prostřednictvím této knihy nahlédnou dějiny 20. století z jiného úhlu a třeba si k tomu i něco dobrého uvařit.
Zapomenutá místa pohraničí
Lukáš Funk, Lucie Galusová, Michal Rak, Lenka Starková. 2018.
Katalog k výstavě Zapomenutá místa pohraničí – 50 let vývoje krajiny očima archeologie je výstupem z projektu Prezentace kulturního dědictví příhraniční oblasti Tachovska. Výstava byla prezntována v následujících institucích: Muzeum Českého lesa v Tachově (1. 10. – 31. 10. 2017) Národopisné muzeum Plzeňska (13. 6. 2018 – 29. 7. 2018) Stadtmuseum Weiden (3. 9. – 28. 9. 2018).
V západočeském pohraničí do dnešních dnů nalezneme mnoho pozůstatků událostí minulého století, většinu z nich můžeme spojit s působením dvou totalitních režimů. Ačkoliv toto období a současná podoba krajiny dodnes ovlivňuje život lidí v této ob- lasti, terénní výzkum reliktů tohoto úseku dějin stojí trochu v pozadí zájmu. Výzkum pomocí destruktivních i nedestruktivních metod prokázal velký potenciál archeologie při poznání této etapy české minulosti. Nejen že přinášíme nové poznatky k jednotlivým tématům a zjišťujeme skutečnosti, které jiné vědní obory nemohou zjistit, mapujeme také současný stav pozůstatků. A to je nyní asi nejdůležitější. Objekty v krajině „studené války“ nejsou chápány jako památky, nejsou tak žádným způsobem chráněny a rychle mizí. Ať již aktivitami tzv. hledačů pokladů, nebo musí ustoupit nové ekonomické čin- nosti. V nejbližší době bychom se tak měli zaměřit na další vyhledávání a dokumentaci reliktů tohoto typu a jejich památkovou ochranu, aby navždy zůstaly tichými mementy období nesvobody.
Tachovsko: krajina v paměti / paměť v krajině
Gabriela Fatková, Lukáš Funk, Karolína Pauknerová, Michal Rak, Klára Sthrosová, Radek Světlík, Jiří Woitsch, Tereza Zíková. 2014.
Publikace je věnována tématům, která jsou spojena s proměnami krajiny na Tachovsku, zejména pak v obci Lesná a jejím okolí. Kolektivní monografie se zaměřuje jak na obecné souvislosti vývoje dané oblasti od dávné minulosti do 21. století, tak na proměny krajiny, jež jsou uchované v kolektivní paměti obyvatel regionu. Největší pozornost je věnována kolonizaci a dějinám osídlení tachovského regionu ve středověku, dále využívání krajiny v raném novověku, zejména vývoji sklářství a železářství. Opomenut nezůstal ani “život v lese” a lesní hospodářství či každodennost obyvatel v oblasti v 19. století. Z klíčových událostí novodobých dějin a paměti krajiny je v monografii soustředěna pozornost na odsun Němců z daného regionu po druhé světové válce, vznik tzv. železné opony a hraničního pásma a s tím spjatý zánik řady obcí. Stranou nezůstala ani problematika dosídlení některých lokalit krajany ze Zakarpatí či proměna krajiny po roce 1989, včetně rozvíjejícího se turismu, ochrany přírody a lesnictví.
V Plzni na Karlově (katalog k výstavě)
Petra L. Burzová, Ilona Dvořáková, Ondřej Hejnal, Michal Růžička, Laco Toušek. 2013.
Kniha prostřednictvím tří případových studií představuje způsoby rozpomínání na zapomenuté poutní místo Skoky u Žlutic a diskutuje obecnější problémy spojené s výzkumem kolektivní paměti. Autor se vymezuje vůči jejím tradičním výzkumům úzce spojeným s tendencí, kterou lze označit jako dematerializace paměti, a snaží se promýšlet formování paměti ve vztahu k materiálním objektům a infrastruktuře.
Výzkum krajiny: vybrané antropologické a archeologické metody
Petr Krištuf – Tereza Zíková a kol. (Lucie Čulíková, Gabriela Fatková, Petr Gibas, Ondřej Malina, Karolína Pauknerová, Ondřej Švejcar, Tomáš Urban). 2015.
Tématem krajiny se zabývalo mnoho antropologických i archeologických výzkumů a v řadě publikací mu je věnován poměrně výrazný prostor. Tato kniha nemá ambici výrazněji rozvíjet teoretické přístupy v poznávání krajiny, spíše se snaží přiblížit vybrané metodologické postupy, které jsou při studiu krajiny v antropologii a archeologii aktuálně využívány. V tomto smyslu se jedná o metodickou příručku nebo učebnici určenou především vysokoškolským studentům antropologie, archeologie a příbuzných oborů. Publikace může rovněž sloužit k základní orientaci v metodických přístupech širokému okruhu dalších zájemců.
Publikace byla realizována v rámci projektu NOTES – Nové technologie ve vědách o (současných i minulých) společnostech (CZ.1.07/2.3.00/20.0135). Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Balkán a nacionalismus, Labyrintem nacionální ideologie
Gabriela Fatková (a kol.). 2012.
Kolektivní monografie Balkán a nacionalismus je výsledkem spolupráce několika českých akademických pracovišť věnujících se problematice Balkánu. Skládá se z pěti kapitol sepsaných badateli s rozmanitým oborovým zázemím (G. Fatková, L. J. Budilová, M. Kouba, M. Pavlásek a V. Štěpánek), kteří otázky nacionalismu a etnicity tematizují v různých souvislostech, ať již v kontextu celého Balkánského poloostrova, ve vztahu k nadnárodním celkům, jakým byla například Jugoslávie, konkrétním státům, krajanským komunitám či pre-nacionálním etnickým skupinám. Dílčí otázky a příklady nacionalismu a etnicity v balkánském prostoru, pojednávané jednotlivými autory, jsou představeny v perspektivě lingvistické, historické, antropologické či etnologické. Celková skladba díla, propojující a kombinující uvedené dílčí optiky, činí z publikace Balkán a nacionalismus práci interdisciplinárního charakteru, která tak může být atraktivním čtivem pro zájemce z řady různých sociálněvědních oborů.
Vojvodovo: historicko-etnologická ohlédnutí
Gabriela Fatková, Lenka J. Budilová, Marek Jakoubek, Radka Maglia, Roman Močička a Jitka Močičková. 2013.
Publikace Vojvodovo: historicko-etnologická ohlédnutí má dvojí cíl. Zaprvé splatit dluh klasické, na hmotnou kulturu zaměřené etnografii a doplnit oblasti, které byly doposud při zkoumání Vojvodova opomíjeny (způsob obživy, obydlí a sídla, oděv atd.). Zadruhé během splácení tohoto dluhu i nadále respektovat hlas informátorů, dát jim dostatek prostoru a zviditelnit především jejich aktérské uchopování zkoumané reality. Publikace se skládá z pěti kapitol. Kapitola první shrnuje dosavadní bádání o Vojvodovu, identifikuje teoretická východiska jednotlivých doposud publikovaných textů a vymezuje okruhy, které doposud nebyly zaplněny. Kapitola druhá a třetí jsou zaměřeny na historické pozadí českého osídlení Vojvodova a kapitoly následující poté pokrývají témata stěžejní pro etnografické bádání (tradiční způsob obživy, produkce, architektury, odívání, léčení, stravování a uchovávání potravin, systém svátků, tradic a lidových zvyků). Publikace Vojvodovo: historicko-etnologická ohlédnutí tak může být atraktivním čtivem pro zájemce o krajanskou problematiku či etnografii Balkánu, kteří oceňují poněkud klasičtější národopisnou linii.
Vybrané kapitoly z aplikované antropologie
Tomáš Hirt (a kol.). 2012.
Aplikovaná (sociální) antropologie je označením snah o využití teorií, postupů a poznatků sociální a kulturní antropologie (či etnologie) při řešení praktických problémů současných komplexních společností vyplývajících z jejich kulturní a sociální rozmanitosti. Cílem Vybraných kapitol z aplikované sociální antropologie je představit jednak okruhy problémů, na které se aplikovaná sociální antropologie zaměřuje, a jednak specifické konceptuální a metodologické přístupy, které v rámci této disciplíny vykrystalizovaly v posledních desetiletích především ve Velké Británii a Spojených státech. Publikace je určená nejenom pro studenty a učitele společenskovědních oborů na českých vysokých školách, ale i pro odborníky z mimoakademického prostředí, kteří se z různých pozic a v různých institucionálních rámcích zabývají tzv. sociální problematikou.
Autory jednotlivých kapitol jsou sociální a kulturní antropologové, kteří vedle toho, že působí či působili na akademické půdě Katedry antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, mají zkušenost s realizací projektů aplikovaného výzkumu ve spolupráci s mimoakademickými subjekty (instituce státní správy a místní samosprávy, nevládní organizace, školy) nebo přímo pracují ve sféře sociálně-integrační praxe.
Další informační a metodické zdroje k oboru aplikované sociální antropologie mohou zájemci nalézt na webových stránkách Katedry antropologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (www.ksa.zcu.cz), kde jsou mj. zveřejněny i výstupy Centra aplikované antropologie a terénního výzkumu, specializovaného pracoviště, které se na oblast aplikovaného výzkumu ve společenských vědách dlouhodobě zaměřuje.