Trvání:
květen – listopad 2007
Zadavetel:
Krajský úřad Plzeňského kraje
Složení řešitelského týmu:
Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. – supervizorka projektu
Mgr. Tomáš Hirt, Ph.D. – řešitel
Daniel Hůle – koordinátor
RNDr. Šárka Daňková
Mgr. Kateřina Klíčová
Mgr. Lenka Juříčková
Mgr. Zuzana Pernicová
Mgr. LacoToušek – koordinátor kvalitativní části
Mgr. Jan Peřich – programátor
JUDr. Kristýna Kabelová – právník
Mgr. Aleš Kavalír
Odkaz na softwarovou aplikaci: APOSS
Na kvalitativním šetření v jednotlivých ORP se podíleli studenti magisterského cyklu Sociální a kulturní antropologie na FF ZČU v Plzni: Bc. Nina Bartušová, Radim Brukner, Bc. Lukáš Hanus, Bc. Anita Homrová, Bc. Martina Kadaníková, Miloš Kačer, Bc. Martina Kollerová, Bc. Nikol Mašková, Mgr. Alena Pařízková, Bc. Lucie Plavjaniková, Bc. Jana Soukupová, Bc. Mirka Šavlíková, Bc. Radka Šillerová, Bc. Jan Vaněk, Bc. Petr Vašat, Bc. Radka Vepřková.
Zadání zakázky:
Zadáním Analýzy potřebnosti služeb sociální prevence na území Plzeňského kraje bylo: 1) zmapovat a kvantifikovat potřebnost sociálních služeb (služeb sociální prevence) uvedených v §54 – §70 zákona č. 108/2006 Sb. (telefonická krizová pomoc, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodinu s dětmi, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace), a to na základě výskytu nepříznivých sociálních situací uvedených v § 53 téhož zákona, a 2) vytvořit metodiku průběžného zjišťování této potřebnosti, včetně aplikačního prostředí nad datovým skladem objednatele (Krajského úřadu Plzeňského kraje).
Cíle zakázky:
V návaznosti na uvedené zadání bylo cílem:
1) vypracovat socio-demografickou situační analýzu (potenciálních) uživatelů sociálních služeb (služeb sociální prevence) definovaných výše uvedeným zákonem, a to na území Plzeňského kraje;
2) vypracovat analýzu geografického rozmístění (poskytovatelů) daných služeb a jejich kapacit v Plzeňském kraji v korelaci s prostorovou distribucí příslušné klientely (resp. v korelaci s mírou výskytu nepříznivých sociálních situací v jednotlivých ORP);
3) zhotovit databázový systém, který na základě Krajskému úřadu dostupných demografických, statistických a faktografických dat umožní průběžné vyhodnocování efektivity jednotlivých typů regionálně a místně dostupných sociálních služeb (služeb sociální prevence) ve vztahu k potřebám (potenciálních) klientů, jakož i vizualizaci výstupů analýzy.
Cíle byly navrženy a zadavatelem schváleny s ohledem na jejich využitelnost při aktualizaci krajského střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, pro účely inspekce sociálních služeb na krajské úrovni, ale i pro účely evaluace jednotlivých sociálních služeb vzhledem k čerpání Evropských strukturálních fondů a dalších zdrojů.
Přehled výstupů:
Hlavním výstupem zakázky je softwarová aplikace APOSS (Analýza potřebnosti sociálních služeb) vyhodnocující aktuální data vztahující se ke službám sociální prevence v Plzeňském kraji a k míře potřebnosti těchto služeb. Součástí aplikace je uživatelské rozhraní, které pracovníkům KÚPK umožní s daty pracovat, resp. vizualizovat výsledky uživatelem zadaných operací. Aplikace je v okamžiku odevzdání zadavateli naplněna aktuálními daty, a tudíž představuje nejen nástroj analýzy, ale i nástroj prezentace aktuálního stavu potřebnosti služeb sociální prevence v PK. Dalšími výstupy zakázky obsaženými v této zprávě, resp. v jejích přílohách, jsou:
1) Přehled zdrojů, čili datových souborů obsahujících údaje relevantní vzhledem k oblasti služeb sociální prevence, resp. vzhledem k nepříznivým sociálním situacím, ve kterých se z hlediska zákona o sociálních službách ocitají klienti těchto služeb. Součástí přehledu zdrojů je komentář týkající se povahy jednotlivých datových souborů z hlediska třídění dat, periodicity aktualizace údajů, výhod a limitů analytického využití příslušných dat, účelu, pro který byla sebrána, a identifikace instituce, která příslušnými daty disponuje.
2) Výsledky kvalitativního šetření v jednotlivých ORP, jehož účelem bylo získat a zpracovat výpovědi místních institucionálních aktérů (zástupců relevantních institucí) a komparovat je se zjištěními dosaženými kvantitativní analýzou dat obsažených v systému APOSS. Kvalitativní šetření založené na semistrukturovaných rozhovorech zároveň přineslo množství „měkkých“ informací využitelných při interpretaci výstupů kvantitativní analýzy. V rámci kvalitativní fáze projektu bylo provedeno celkem 174 rozhovorů.