Zpráva o Sympoziu Balcanicu 2011 v Českém lidu

SYMPOZIUM BALCANICUM. INTER DISCIPLINÁRNÍ SEMINÁŘ ZAMĚŘENÝ NA TERÉNNÍ VÝZKUM NA BALKÁNĚ. PLZEŇ, 26. 10. 2011

Sympozium Balcanicum se uskutečnilo v Plzni 26. 10. 2011. Vzácné příležitosti k prezentaci výsledků terénních a archivních výzkumů situovaných do prostoru Balkánu využili nejen „domácí“ sociální antropologové z Katedry antropologických a historických věd FF ZČU, ale rovněž vý
zkumníci nejrůznějších zaměření z univerzit a akademických ústavů v Brně, Hradci Králové, Pardubicích a Bělehradě. Některé příspěvky svým časovým záběrem sahaly do 19. století i dále do minulosti, jiné byly naopak orámovány obdobím několika posledních let až desetiletí.

Všechny se přitom týkaly dvou navýsost aktuálních otázek – migrace a skupinových identit. První prezentující, Klára Strohsová (ZČU Plzeň), se zabývala českou „kulturní okupací“ v tehdy vznikajícím bulharském státě, tj. působením české inteligence, podnikatelů, řemeslníků a dělníků v bul harských městech. Michal Pavlásek (EÚ AV ČR, pobočka Brno) v příspěvku Obec Svatá Helena jako vinice boží misiemi oplocená zproblematizoval vidění krajanských komunit „etnickými brýlemi“ a poukázal na religiózní linii konstrukce identity obyvatel obce nacházející se v rumunském Banátu. První panel zakončili Lenka Jakoubková Budilová a Marek Jakoubek (oba ZČU Plzeň), znalci krajanského osídlení bulharské obce Vojvodovo, kteří zde nastínili tezi o spolupůsobení hospodář ských a náboženských příčin migrací vojvodovských Čechů.

Úvod druhého panelu ještě patřil krajanské problematice, ovšem v kontextu recentního vývoje – Lukáš Hanus (ZČU Plzeň), dlouhodobě provádějící terénní výzkum u Čechů v Rumunsku, analyzoval v optice transnacionalismu proces reemigrace z obce Gerník. Následoval příspěvek
mapující „zapomenutou“ migraci bulharských Karakačanů do Řecka, jenž nastolil téma instrumentálního využívání etnicity. Přednesla jej Gabriela Fatková (ZČU Plzeň), jinak také hlavní organizátorka konference. Příspěvek Miroslava Kouby (Univerzita Pardubice) nesl název Antické labyrinty moderní makedonské identity. Představy o antických kořenech makedonské identity v něm autor vztáhl k urbanis tickému projektu Skopje 2014. Kristýna Dufková (Univerzita Hradec Králové) na závěr druhého panelu obrátila pozornost přítomných k makedonské obci Vevčani
– silné vědomí lokální identity tamních obyvatel a jeho projevy byly komparovány s fenoménem „Valašského království“ v ČR.

Václav Štěpánek (MU Brno) si pro třetí panel připravil prezentaci trendů demografického vývoje albánského etnika v oblastech Kosova a Metochie s důrazem na politické důsledky populační exploze kosovských Albánců po 2. světové válce. Konferenci uzavřel příspěvek s názvem
Migrace Čechů do Banátské vojenské hranice v okolí Bele Crkve do r. 1836. Jaromír Linda (Univerzita Bělehrad) v něm na základě archivního výzkumu pečlivě rekonstruoval podobu migračního toku z rumunské do srbské části Banátu. Ať se jedná o způsoby sebevymezování lokálních společenství, fungování sociálních sítí v transnacionálním prostoru nebo o možnosti a limity terénního a archivního výzkumu, přinesla konference již v rámci svého prvního ročníku hodnotné poznatky spolu s podněty pro další bádání. Všichni zúčastnění se ve svých tematicky a meto-
dologicky pestrých příspěvcích zabývali otázkami migrace a skupinových identit. Tyto otázky svým v dějinách neslábnoucím významem spojují minulost s přítomností a také badatele různých společenskovědních disciplín a perspektiv do jediného dialogu. Doufejme, že Sympozium Balcanicum zahájilo novou tradici sdílení výsledků „balkánských výzkumů“ v ČR.

Jitka Zalabáková (FF ZČU, Plzeň)