Představitelé pražského magistrátu schválili Akční plán problematiky bezdomovectví, jehož součástí je i kontroverzní vybudování tábora pro lidi bez domova na periferii hlavního města. Tento nápad radního Jiřího Janečka byl na stránkách Lidových novin již několikrát rozebírán a oprávněně kritizován, a proto bych rád postavil základní fakta do širších souvislostí.

Deklarovaným cílem plánu je „pomoci osobám bez přístřeší řešit jejich složitou situaci a zmírnit negativní jevy, které bezdomovectví doprovázejí, a usnadnit tak běžným občanům hlavního města Prahy jejich každodenní život“. Byť radní Janeček konstatuje, že pobyt v táboře bude dobrovolný, jedním dechem dodává, že „intenzita kontrol se bude zvyšovat“ a bezdomovci poznají, že „jim jinde pšenka nepokvete“. Z uvedených formulací a použité rétoriky je naprosto zřetelné, že schválený plán není nástrojem, který by problém bezdomovectví na území hlavního města řešil, a v zásadě není motivován snahou osobám bez domova pomoci.

Jeho primárním cílem je odstranění odlišnosti z veřejného prostoru jejím vytěsněním na periferii tak, aby zmizela z našich očí. Osoby bez domova v nás probouzejí strach a úzkost nikoli tím, že nás bezprostředně fyzicky obtěžují či ohrožují svým jednáním. V tomto ohledu jsou daleko nebezpečnější jiné skupiny občanů. Bezdomovci však narušují náš symbolický řád, naši kulturnost, neboť se vymykají normám a jsou „nečistí“, jelikož ve veřejném prostoru vykonávají činnosti, které se vykonávají běžně v soukromém prostoru – někteří z nich pijí alkohol, občas se mezi sebou pohádají, vyměšují, spí, provádějí osobní hygienu atd. Stručně řečeno, dělají to, co děláme více či méně i my, slušní občané, avšak za zdmi svých domovů, které oni nemají. Absence domova tak v městském prostředí moderní společnosti nutně konstituuje deviaci. Tu je z veřejného prostoru třeba vytlačit, neboť nám připomíná křehkost a pomyslnost hranice, která nás odděluje od těch, které vytlačujeme. Prostorové hranice tábora pro bezdomovce je tedy nutné chápat i jako hranice morální.

Privatizace veřejného prostoru Dalším a podle mého názoru možná i nebezpečnějším důsledkem schváleného plánu, který nebyl v médiích zmiňován, je změna pojetí veřejného prostoru a jeho sociální kontroly. Veřejný prostor by měl být ze své definice přístupný všem bez rozdílu sociálního statusu. Přijatý plán či alespoň jeho prezentace radním Janečkem přitom naprosto otevřeně počítá s tím, že určitá skupina obyvatel, aniž by nutně porušovala zákony, bude na základě šikany vypuzena z centra města. Vymezený veřejný prostor tak bude nadále volně přístupný jen privilegovaným občanům, kteří mají to štěstí a mají kde bydlet. Nad tím bude stěží vykonávat formální sociální kontrolu městská policie či sociální pracovníci magistrátu, neboť na to nemají kapacitu ani prostředky, ale pravděpodobně najatá bezpečnostní agentura. Tomu odpovídá i fakt, že na podkladových studiích k vyhotovení akčního plánu se podílela bezpečnostní agentura ABL, což je samo o sobě velmi bizarní. Ta způsoby, jak bezdomovce z určitých míst vytlačit, trénuje jednak dlouhodobě v obchodních centrech (a jak mi často sdělují mí respondenti, kteří jsou na ulici, tak za pomoci teleskopických obušků) a jednak i v některých městských částech Prahy, a to pod rouškou terénní sociální služby.

Obdobná praxe není nijak originální a privatizace sociální kontroly a potažmo i samotného veřejného prostoru je široce uplatňována směrem na západ od nás, zejména v USA. Veřejné parky jsou zde ve jménu bezpečnosti občanů zdarma, či dokonce za odměnu převáděny na komerční subjekty, čímž nabývají charakter kvazi veřejného prostoru, ze kterého lze nechtěné osoby vyloučit daleko snadněji. Ne nadarmo se v posledních letech v sociálních vědách vede diskuse o konci veřejného prostoru, který je přitom základní složkou fungování demokratické společnosti. Schválený plán tak nemusí mít do budoucna nepříjemné důsledky jen pro osoby bez domova, ale pro každého z nás.

***

Autor působí v Centru aplikované antropologie a terénního výzkumu při Katedře antropologie FF ZČU

Plán otevřeně počítá s tím, že určitá skupina obyvatel, aniž by nutně porušovala zákony, bude na základě šikany vypuzena z centra města

Bezdomovci narušují náš symbolický řád, naši kulturnost, neboť se vymykají normám a jsou „nečistí“