Holliday, Trenton W., Joanna R. Gautney, and Lukáš Friedl. 2014. Right for the Wrong Reasons. Current Anthropology, in press.

http://www.jstor.org/discover/10.1086/679068?uid=2&uid=4&sid=21104739701751

Sekvenování neandrtálského genomu zodpovědělo jednou provždy otázku, zda neandrtálci sehráli určitou roli v původu moderních lidí, tj. druhu Homo sapiens. Sehráli a jako pozůstatek nese většina dnešních lidí malou část neandrtálských genů. Takovýto závěr vedl k zamítnutí jedné z hypotéz o původu moderních lidí, tj. hypotézy o recentním africkém původu a zároveň byl vřele přijat zastánci multiregionálního modelu, pro které to byl důkaz ovlivnění původu moderních lidí staršími populacemi jejich předků. V tomto článku se nicméně snažíme argumentovat, že i model multiregionální evoluce by měl být zamítnut a místo toho by měly být upřednostněny další, přechodové, modely, které lépe reprezentují proces, jímž jsme se stali jediným žijícím lidským druhem. Naše argumentace se opírá o zamítnutí jednoho z hlavních předpokladů multiregionálního modelu a to, globálního genové toku, který zabraňuje štěpení druhů. Stavíme především na odhadu velikosti lidských populací Starého světa, které pravděpodobně nebyly nikdy tak velké a husté, aby mohly zabezpečit celosvětový genový tok. I kdyby globální genový tok fungoval, data o divergenci savčích a primátích druhů naznačují, že všichni zástupci rodu Homo byli pravděpodobně schopni se křížit a tudíž globální genový tok není třeba k vysvětlení původu moderních lidí.