Plzeň – Obyvatelé plzeňského sídliště Vinice i sousední modernější čtvrti Sylván se příliš neliší v tom, jaké množství odpadu vyhazují, výrazně jiný není ani objem nespotřebovaných potravin v obou lokalitách. Naopak rozdílné jsou značky zboží, které obyvatelé preferují, a také to, jaký důraz kladou na čerstvou a instantní stravu spolu s polotovary. Ukázal to výzkum antropologů Západočeské univerzity v Plzni, kteří od roku 2012 detailně zkoumají odpad z domácností. ČTK to řekl vedoucí Plzeňského garbologického projektu, antropolog Daniel Sosna.

“V první roce našeho výzkumu vznikala metodika a zaměřili jsme se na dvě městské lokality v Plzni, vloni jsme k nim přidali i malou vesnici na Tachovsku,” uvedl. Antropology zajímá například to, zda se odlišné sociální prostředí odráží v tom, co a jak lidé konzumují.

Srovnání Vinic, kde je hustá bytová zástavba s velkým počtem obyvatel na poměrně malé ploše, a rezidenční lokality Sylván ukázalo jen mírně odlišnou míru plýtvání potravinami. “Lišily se však konkrétní typy nespotřebovaných potravin, kdy domácnosti z Vinic nejčastěji vyhazovaly maso, zeleninu, chléb a sladkosti. Oproti tomu nejčastěji vyhozenou potravinou Sylvánu byl pytlíkový čaj, kdy bylo vyhozeno opakovaně téměř celé balení,” uvedla členka výzkumného týmu Lenka Brunclíková.

Rozbor recyklovatelného odpadu ukázal, že mezi lokalitami není výrazný rozdíl. “Bez ohledu na to, v jakém prostředí žijí, tedy stále poměrně málo recyklují,” řekl Sosna.

Z rozboru odpadků vyplynulo, že víc slev využívají lidé z Vinic. Tam se také ve větším konzumuje cukr i sladkosti, převažuje spotřeba oplatek a bonbonů. Překvapením byl častý výskyt sladkostí z ruskojazyčného prostředí. Na Sylvánu je oproti tomu vyšší spotřeba čokolády.

Rozdíly jsou také v konzumaci alkoholu, kdy na Vinicích výrazně dominuje pivo, na Sylvánu se na pivo “dotahuje” víno a ochucený nápoj typu Frisco. Na Vinicích rozbory zachytily levná vína v litrových lahvích produkovaná velkými řetězci, na Sylvánu naopak dražší lahve méně obvyklých značek.

Jídlo často z ciziny

Protože se v odpadu vyskytovaly i položky, které evidentně nebyly zakoupeny v českých obchodech, rozhodli se vědci představit souhrn těchto komodit dle země původu, resp. jazyka, kterým bylo zboží popsáno.

V odpadu lokality Sylván jsme nejčastěji identifikovali výrobky popisované německým jazykem, a to zejména oblečení, prací prostředky, potraviny (sladkosti, mascarpone, chorizo, mléko, bagety). Druhým nejčastěji se vyskytujícím byl jazyk anglický, a to u cereálií (corn flakes, froasted flakes), následovaný francouzštinou (sladkosti a také paragon z ubytování ve Francii) a dále španělštinou (balení oliv). Také v lokalitě Vinice se mezi cizojazyčnými produkty nejčastěji vyskytovaly produkty popsané v německém jazyce (zejména sladkosti). Zároveň jsme identifikovali množství zboží psané azbukou (sladkosti), čínsky (omáčky) a vietnamsky (nakládaný lilek).

Antropolog Montanari hovoří o tom, že navzdory globálnímu rozšíření komodit existují tendence vytvářet tzv. regionální kuchyně, které pomáhají k utváření vlastní identity v globálním prostoru. Takové regionální kuchyně pak mimo jiné mohou udržovat zvyky a připomínat původ migrantů v nové zemi. Podobně i preference zahraničního zboží může posilovat identitu migrantů. Další etnografické šetření by mělo osvětlit, zda tyto výsledky odpovídají nakupování ve specifických obchodech, nebo se jedná o zboží dovezené např. návštěvami nebo zasílané poštou ze zahraničí, uvádí server antropologie.zcu.cz.

Hodně domácích operací?

V rámci studia odpadu jsme zaznamenali velké množství zdravotnického materiálu. Sledovali jsme jak výskyt indikátorů léků (obaly od tablet, lahvičky apod.), tak i ostatní zdravotnický materiál, jako obvazy, náplasti, kompresy, injekční jehly apod. Z naší analýzy vyplývá jasná převaha tohoto materiálu v odpadu z lokality Vinice. V případě léků jsme zde zaznamenali 2,6 % z celkového množství odpadu (oproti 1,9 % na Sylvánu). Také v kategorii obvazy a náplasti převažuje lokalita Vinice (1,0 % z celkového množství odpadu) nad lokalitou Sylván (0,1 % na Sylvánu).

Největším překvapením pro nás byla spotřeba ostatního zdravotnického materiálu. V odpadu z Vinic ho totiž byl téměř 10násobek množství nalezeného v odpadu ze Sylvánu. Jednalo se přitom výhradně o použité kompresy, injekční jehly, ampule s roztoky pro injekční stříkačky, skalpel či dezinfekční prostředky. Vysvětlení mohou být opět různá. Jedním z nich je praktikování nadstandardních zdravotních zákroků v některé ze sledovaných domácností. Nelze ovšem vyloučit, že se zdravotnické potřeby do běžné popelnice dostaly nepatřičně z oficiálního zdravotnického zařízení typu lékařské ordinace.